Strach je reakce, kterou potřebujeme, ale často se alarm nebezpečí spustí z důvodů, které si neuvědomujeme. I když se tyto důvody stanou vědomými, u dystonie a mnoha dalších chronických stavů se signál spouští vysokou a často nevyprovokovanou rychlostí, čímž se systém po většinu času dostává do zvýšeného stavu sympatiku. Abychom se dostali do vyrovnanějšího stavu, musíme vnímat, co se děje v našem těle, vstoupit do našeho pocitového vnímání světa a přijmout emoce, pocity, myšlenky a vjemy, na které často nejsme naladěni. Když se k nim přikloníme, můžeme se dozvědět, odkud pocházejí, a procítěním se dostat k jejich jádru, aniž bychom je odsuzovali nebo se obávali přidaných příběhů, které by vyvolaly další reakci. K této soucitné reakci vede především potlačování myšlenek a emocí a neschopnost je a situace tolerovat. Naší cestou se tak stává začít procházet emocemi, pocity a myšlenkami spíše než je potlačovat. Tato meditace vás pak zavede do reflexe, která umožní podvědomým sdělením našeho těla, aby se stala vědomějšími, přijatelnějšími a uvolněnějšími díky tomu, že se jich jemně zeptáme, co se nám snaží sdělit, a nasloucháme jim s otevřeným a nesoudícím vědomím a následně nabídneme sobě i sdělením, která přijímáme, soucit a vděčnost. To nám má časem umožnit vstoupit do parasympatičtějšího stavu, kdy můžeme dovolit všemu, co je, vstoupit do vědomí jako laskavý svědek, aby energie a zprávy našich myšlenek, emocí a pocitů v těle putovaly skrze nás v otevřeném vědomí, místo aby se zasekly v našem těle.
Meditace s otevřenou zprávou
"Nejprve se zhluboka nadechneme nosem a vydechneme ústy. A pak provedeme druhý nádech nosem a výdech ústy. A začneme tím, že budeme přirozeně vnímat nádech a výdech z našeho těla.
A nyní věnujme pozornost našemu tělu, které se nachází na povrchu pod ním. A všímejte si, jaké to je. Sedět na hladině pod vámi.
Všímejte si prostoru kolem svého těla a prostě vnímejte nebo vnímejte prostor a povrch pod sebou, aniž byste přemýšleli nebo hodnotili. A nyní vnímejme, jak se cítí kůže na našem těle. Prostě se ponořte do pocitů na kůži.
Dále si všimněte, jak se cítí vaše srdce. A rozum do toho. Můžete si všimnout rytmu nebo vůbec ničeho, nebo pociťovat tlukot či nějakou emoci.
Ať už je to cokoli, nechme to vybublat na povrch a buďme s tím, aniž bychom to soudili, ale spíše jako laskaví svědkové toho, co se tam děje. A pak se podívejme, zda si můžeme všimnout dalších emocí nebo pocitů v těle. A opět je nechte přijít tak, jak jsou, bez přemýšlení a posuzování.
Dále se podívejte, zda můžete tyto emoce nebo pocity vnímat a zjistit, zda mají nějaký tvar, barvu, váhu, obrázek nebo dokonce strukturu, která je s nimi spojena. Nakonec se jemně zeptejme, zda vám tyto emoce nebo pocity v těle chtějí něco sdělit. A pokud jste otevření a dokážete přijmout poselství, které pro vás mohou mít, pak tak učiňte a jemně se jich zeptejte, co by to mohlo být.
Nakonec si položme ruku na srdce a přemýšlejme o těchto pocitech nebo emocích, abychom jim vyjádřili soucit. Nyní ukončeme meditaci tím, že přesuneme své vědomí zpět k dechu a svému zadku na židli, otevřeně si uvědomíme, jak cítíme své tělo, jak zde sedíme, dýcháme a zjemňujeme tyto pocity, jak se objevují. Nakonec se naposledy zhluboka nadechneme nosem a pomalu vydechneme ústy.
A položme si obě ruce na srdce, lehce skloňme hlavu a mysleme na to, že jsme si udělali čas a otevřeli oči zpět světu."
Začněte svou cestu za zotavením ještě dnes
Zapojte se do kompletního online programu pro pacienty s dystonií.